Jsme
Chovatelská stanice koček habešských
Abyssinian - ABY
Queen Bastet * CZ ®
Vzhledem k tomu, že každý na svých webovkách začíná skoro stejně ..... a jak to všechno začalo, tak já se pokusím začít jinak.
Bylo, nebylo ..... a přečtěte si prosím pohádku o tom, jak jsem si dokázal splnit velký sen.
(Pozn.: osoby, kočky a děj není smyšlený jak to v pohádkách bývá, ale vše se skutečně stalo)
Byla doba, kdy se země Česká (tehdy ještě Československá) nacházela na konci druhé světové nesmyslné války (jen tak mimochodem, všechny války jsou pro mne nesmyslné), když jsem začal jako malý klučina si hrát s kočkami. Ostatně v té době nebylo internetu, televize a ani přehršel mnohých hraček jako nyní. Pamatuji si, že jsme měli doma kočku a to samé bylo u mých obou babiček. Takže jsem byl zvyklý na to, že kočka s námi vždy žila a její motání kolem nohou bylo moc příjemné. Však ono usínání vedle krásně a příjemně předoucího mazlíčka bylo rozhodně lepší, než dnešní usínání u televize. U koček mne velmi fascinovala jejich vlastnost individualisty a pro tuto vlastnost si jich považuji dodnes.
Bylo tedy jen otázkou času si pořídit do své rodiny taky kočku. V roce 1967 jsme dostali dekret (po dlouhém čekání) na byt a bylo to do paneláku. A ta doba na pořízení naší první kočky tu byla. Byla to siamská kočka a dali jsme jí jméno Zuzka, která uznávala pouze dvě osoby a to mě a mou matku. Poté co matka ovdověla nás požádala, zda by si Zuzku mohla vzít k sobě, protože se doma nebudou cítit tak samy (jak matka tak Zuzka). Naše pracovní nasazení nedovolovalo být s kočkou stále doma (asi jako u většiny rodin v produktivním věku) a denní nepřítomnost doma cca 12 hodin se asi nelíbila ani Zuzce, takže to dopadlo tak, že si Zuzku vzala k sobě má matka. Život oběma se tak velice zpříjemnil, neb si dělaly navzájem celodenní společnost. Při našich návštěvách u matky bylo vidět, jak jejich vztah ještě více zesílil a naopak ke mně oslabil. Zuzka později odešla do kočičího nebíčka a matce se po ní moc stýskalo. Po letech později nás matka požádala, zda by jsme jí nesehnali novou kočku, ale zase jen siamku. Na jaře roku 2000 jsme dle inzerátu jeli pro koťátko siamské kočičky (původního vzhledu) bez PP a byla to opět Zuzka. Tato kočička byla ale ještě větší „závislák" na mé matce a ostatní členy naší rodiny téměř vůbec neuznávala. V roce 2005 má matka umřela a Zuzka truchlila. Posledním přáním mé matky bylo, aby jsem si vzal Zuzku k sobě. V té době jsme i my už byli v důchodu a mohli převážně pobývat doma. Proto jsme uvažovali jak jí přestěhovat, když ona se nenechala od nás ani pohladit, když jsme jí podali stravu, tak v naší přítomnosti si ji ani nevšímala. Nakonec si jí vzala dcera do své rodiny, protože od té jediné se nechala hladit a Zuzka jí začala dávat najevo svou přízeň. Takže si vlastně Zuzka vybrala rodinu s kterou ona sama chtěla být. Po jejím převozu do nového domova si na dceru a vnučku zase tak pěkně navykla, že je zase „závislák" na nových členech své rodiny. Vnučka, která si s ní hraje, si k ní může dovolit téměř nemožné a ona si to nechá od ní líbit. Dcera má byt ve stejném domě a navštěvujeme se denně, ale já jí nesmím stále ani pohladit.
V době mého odchodu do důchodu v roce 2005 jsem začal i já uvažovat o pořízení kočičky (když Zuzka k nám nechtěla) do naší domácnosti. Kdysi dávno jsem si na nějaké fotografii všimnul jedné krásky, nápadně se podobající pumě a vypadající jako její malá kopie. To jsem však neznal o habeškách téměř nic. Později v literatuře o kočkách jsem stále a stále objevoval tuto krásku. A co navíc, dočetl jsem se o jejích povahových vlastnostech. Proto jsem dle vzhledu a povahových vlastností měl již dlouho vybráno a začal jsem hledat v inzerátech. V době internetu to bylo už mnohem snadnější, co se shánění informací týká a tak nezbývalo než čekat, až se mi ta „naše" habeška narodí a čekat na ten náš velký den „D". Tentokráte jsem byl rozhodnut, že to bude kočička s průkazem původu a tak jsem začal shánět všechny chovatelské stanice (CHS) v Česku, které se zabývají oním krásným plemenem. Vzhledem k nedaleké vzdálenosti od bydliště jsem objevil CHS stanici Little Big Cat*CZ patřící Mgr. Marii Marešové. V létě roku 2007 jsem byl na návštěvě u Mgr. Marešové v Jirkově, kde jsem se byl osobně přesvědčit o kráse a povahových vlastnostech habešek. Můj prvotní výběr a dojem vůbec nezklamaly, ba naopak ještě více zesílily. Od tohoto osobního setkání s habeškami jsem měl jasno, že ten můj sen chci naplnit. Ano, již dříve bylo možné, čas od času vidět inzerát na prodej habešských klučinů, ale kočička stále v nedohlednu.
Až konečně přišel ten náš velký den „D". Brouzdal jsem na internetu a jako téměř každý týden jsem obrazil všechny CHS habešek, až najednou a to bylo 11.3.2008 jsem zaregistroval na webových stránkách CHS Little Big Cat, že se jim 5.3.2008 narodila tři koťátka habešanek. Dva klučíci divoce zbarvený a plavý, a ve vrhu byla jen jedna ta „naše" červenohnědá kočička. Ihned jsem volal Mgr. Marešové a kočičku si zamluvil a závazně objednal, přitom jsme se domluvili, že mohu přijet na návštěvu. Dle dohody jsem tedy přijel 18.3.2008 a poznal ta malinká krásná koťátka, která už koukala svýma čerstvě otevřenýma očkama na svět. Protože mým koníčkem je i fotografování domluvili jsme se s paní chovatelkou, že k nim mohu občas přijet na návštěvy a pořídit pár dokumentačních snímků o jejich růstu. Hned po první návštěvě mě paní chovatelka dala možnost si sám vybrat jméno pro tu „naší" princeznu kočinku s tím, že se jedná o vrh „I". Následně jsme jí vybrali jméno Issa a tak jí nechala paní chovatelka zapsat do plemenné knihy jako Issa Little Big Cat. Po půl roce, bylo to pár dnů před Vánocemi 2008 jsme přivezli Issince budoucího ženicha, krásného božského Dia z chovatelské stanice Rosa Glauca, tedy celým jménem Zeus Rosa Glauca, který se narodil 31.7.2008. Issa i Zeus mají svůj pas pro EU, identifikační kartu, mikročip Datamars s českým národním kódem a jsou evidováni u Národního registru majitelů zvířat.
Vzhledem k tomu, že Issinka i Zeus mají výstavně dobré rodiče i jejich předky, tak by byla škoda je nebrat na výstavy koček. A tak už na samém začátku bylo rozhodnuto, stát se organizovaným členem Českého svazu chovatelů koček (ČSCH). Jsme členy ZO SCHK Klub koček Karlovy Vary. Naše základní organizace je prostřednictvím ČSCH i členem Federation Interationale Féline (FIFe). Po vstupu do ČSCH jsem požádal Sdružení chovatelů koček - Plemennou knihu o zřízení chovatelské stanice (CHS). Dne 25.9.2008 nám byl zaregistrován chráněný název CHS Queen Bastet, CZ pod registračním číslem 5734.
Jaroslav Drexler
Našim cílem je
být kvalitní malou chovatelskou stanicí habešských koček, těchto krásných tvorů a mít vymazlená koťátka s PP, která by byla radostí nám i novým rodinám. Na prvním místě u našich koček je zdraví a pohoda. Proto jim zajišťujeme kvalitní veterinární péči, kde jsou řádně očkovány proti panleukopenii, leukémii koček, rhinortacheitidy koček, calicivirové infekci, chlamidii psittaci koček, vzteklině a pravidelně odčervovány.
